Pro úvod následující reportáže si vypůjčím status z facebookového profilu Chodovarky naší kapelnice Věrky Kestřánkové. Věrka napsala: "Festival v Bechyni byl vyvrcholením (nikoliv koncem) letní sezóny. Chodovarka zažila neuvěřitelný víkend plný legrace, zábavy, hudby a přátelství. Moc děkuji všem členům i divákům, kteří to prožili společně s námi. Přála bych si více takových víkendů!"
Uplynulý víkend byl plánován se značným předstihem. V našem "jízdním řádu" se nám objevila dvě zajímavá a prestižní vystoupení. Bohužel obě poměrně daleko od našeho domova. Rozhodli jsme se tedy, že z Prahy nepojedeme domů na západ Čech, ale že se přesuneme rovnou na jih (někam poblíž Bechyně). Objednali jsme si ubytování v kempu (za skvělý tip děkujeme Pepovi Domčíkovi) a uvažovali jsme rovněž o najmutí mikrobusu, abychom mohli jet všichni pohromadě.
S mikrobusem to bohužel nevyšlo, a tak jsme vyrazili do světa v obvyklých sestavách. Hned o první zpestření našeho výletu se postarala sama kapelnice, která vyrazila jako první z Chodové Plané a sbírala první muzikanty. Ještě v pátek rozeslala zprávy, že pro nás dojede v 10:35 hod. Byl jsem ( a asi nejen já) nepatrně v šoku, když mi v sobotu ráno v 9:20 hod. přišla SMS (Vyrážím, přijedu k baráku). Paráda, to nám ten víkend hezky začíná. Nicméně já i ostatní kolegové muzikanti jsme to zvládli na jedničku (dokonce i Kamil se pochlapil) a při odjezdu z Mariánek jsme měli "sekyru" asi jen 20 minut. Ve Stříbře, kde jsme nabírali ještě Honzu Zajíčka, už byl mezičas téměř podle plánu. Ve druhém autě cestovalo klasické osazenstvo z Chebu a sólo jeli kolegové z Tachova, kteří se na večer vraceli zpět domů.
V sobotu jsme se tedy vydali do Prahy, kde se v KD Novodvorská uskutečnil další koncert pořádaný v rámci 8. Mezinárodní letní soutěžní přehlídky malých dechových orchestrů s názvem "Praha 4 hostí dechovku". Po příjezdu do Prahy jsme vyložili po střechu naloženou dodávku, abychom se dostali k pultům a nožičkám uloženým úplně vespod. Po přípravě pódia a nazvučení kapely jsme si stihli dvakrát přehrát pro nás zcela neznámou sólovou skladbu hosta první poloviny našeho vystoupení. Hostem první poloviny našeho koncertu byl pozounista České filharmonie Lukáš Moťka. Snad jsme mu jeho sólový výkon hodně svižnou skladbou hranou téměř z listu moc nepokazili. Lukáš si s námi zahrál ještě jednu skladbu, kterou jsme mu věnovali a on ji věnoval publiku, polku Antonína Žváčka - Věnovaná. V druhé polovině našeho koncertu ještě vystoupil pan Richard Adam - jedna z velkých hvězd českého swingu 50. let.
Po koncertu, který se podle reakcí z publika návštěvníkům líbil, jsme vše sbalili a nabrali jsme kurz jihočeská Bechyně. Škoda jen, že ne v kompletní sestavě. Ubytovali jsme se kousek od Bechyně v kempu Cihelna Radětice a vyrazili jsme všichni společně do Bechyně na večeři.
Po návratu z večeře do kempu jsme se po horkém dni rádi vycachtali v bazénu a vyrazili jsme do tamního restauračního zařízení, kde jsme se sdružili s usedlíky z nedalekých Radětic. Ti nás poměrně rychle vyprovokovali k rozbalení nástrojů a zahrání koulovek (pozn.: skladby hrané zpaměti bez not - z koule). Produkci však udělali za nedlouho přítrž vedoucí malých mažoretek, které byly v kempu stejně jako my na soustředění a bydleli, bohužel pro nás, v sousedících chatkách. V poměrně pozdních večerních hodinách bylo domluveno, že když se nemůže hrát v kempu, ať přijedeme zahrát dopoledne do sousedních Radětic. To naši noví přátelé ještě asi netušili, že vše co slíbíme, také spolehlivě splníme. Dopoledne jsme tedy vyrazili do Radětic. Vše bylo pro naši produkci dokonale připraveno. Kryté pódium stojí asi stále, občerstvení nás i posluchačů bylo zajištěno tamní hospůdkou a pořadatelé nepodcenili ani reklamu. Přestože měli na přípravu pouhých pár hodin, podařilo se jim zajistit prostřednictvím starosty obce ohlášení vystoupení Chodovarky vesnickým rozhlasem. Odehráli jsme tedy poměrně početnému publiku asi hodinový koncert. Ihned po koncertu jsme spěchali zpět do kempu na oběd. Po obědě jsme každý po svém nabírali síly na odpolední vystoupení v Bechyni.
Ve tři hodiny odpoledne jsme se přesunuli z kempu na fotbalový stadión do Bechyně, kde se v neděli 4. srpna konal již XXI. ročník Bechyňského festivalu dechových hudeb. Celým programem provázela návštěvníky festivalu Helena Hýnová. Kromě naší kapely vystoupily během festivalu také dechové kapely Vysočinka, Božejáci, Malá muzika Nauše Pepíka, Keramička a Valdaufinka Ády Školky. Chodovarka vyhrávala v čase od 17:00 do 17:45 hodin.
Zahráli jsme následující skladby:
Poslední směs polek jsme bohužel nedohráli celou. Během hraní skladby se přihnal do Bechyně tak silný vítr, že z pódia začaly létat židle poskládané za námi, klarinetistu Pepu málem zasáhl naklánějící se reproduktor a stojany s notami už bez naší podpory rovněž odmítaly stát na svém místě. V danou chvíli nebylo zcela jasné, zda vichr ještě více nezesílí a zda pódium, na kterém stojíme, nápor vůbec vydrží. Dle hesla kdo uteče, vyhraje, jsme pódium pro jistotu vyklidili. Řeknu vám, že takhle rychle jsme ještě nikdy sbaleno neměli. Po útěku do zázemí začalo ještě ke všemu silně pršet. Valdaufinka, která vystupovala po nás, už se na pódium nevrátila. Program bechyňského festivalu pokračoval její vystoupením na tribuně stadionu. Valdaufinka hrála sice bez aparatury, zato však přímo mezi posluchači.
Po vystoupení Valdaufinky se uskutečnil dle plánu improvizovaný společný koncert. Muzikanti se sešli místo na pódiu na běžecké dráze před tribunou a zahráli společně poslední tři skladby dechovkového odpoledne: Bechyňské setkání, Moje česká vlast a Zůstaň tu s námi. Poté byl festival ukončen a my se vydali na cestu domů.
Pro dechovou kapelu Chodovarku to byl velmi povedený a úspěšný víkend a lze jej považovat za vrchol letošní letní sezóny. Na společně strávený víkend budeme dlouho vzpomínat a na nás budou jistě na oplátku dlouho vzpomínat v kempu v Raděticích.
Autor: Jiří Vaníček
Vloženo: 08. 8. 2013 v 22:08 hod.
Zpráva zobrazena: 2000 x
